The day off - enduro na Lipně

Jak někteří z Vás ví, už 3. Rokem pracuji v Lipenském Bikeparku jako shaper a instruktor. Minulé dvě sezony se nesly ve stylu workoholických prázdnin. Celé prázdniny jsem strávil na kopci s lopatou a nebo v sedle bez jediného volna. Práce mi byla koníčkem a neměl jsem potřebu dělat něco jiného.

Letos se však mnohé změnilo. Jelikož jsme zbyli na celý bikepark se Šimcem jenom dva, bylo nutné, abych se na některé dny postaral o provoz půjčovny. Ze začátku jsem z toho radost neměl, ale jelikož mi zároveň přibyl nárok na 2 dny volna v týdnu, začal jsem přemýšlet co s volným časem. Rozhodl jsem se tedy uskutečnit dávné plány na prozkoumání terénů Vyšebrodska. Z jednoho takového výletu bych Vám rád napsal malý report.

Jelikož máme nedaleko Lipenského resortu chalupu, vyjel jsem už večer před dnem volna na druhý břeh Lipna. Bohužel už nevlastním endurko, ale využil jsem volného výběru libovolného kola z firemní půjčovny. Mým favoritem byl Specialized Pitch, model který se (bohužel) už nedělá, ale za minulé 2 roky jsem se s tímto kolem docela skamarádil.

Druhý den ráno jsem už šlapal z mého útočiště směr Medvědí hora. Tento skalnatý vrchol s krásným výhledem do údolí mi již v dětství učaroval. Už před mnoha lety jsem snil o jeho sjetí na biku. Rozhodl jsem se jet po červené a poté modré turistické přes „Překopanou hráz“. Tento cirka 6km úsek bych byl zvládl za méně jak hodinu. Já jsem ho díky pustošivé těžbě dřeva jel skoro 2 hodiny, když jsem nepoznal odbočku a zajel si 2km naprosto šílenou cestou někam do bažin. Nutno podotknout, že jsem utrousil několik velice peprných nadávek o lesácích a jejich činnosti. Mám pochopení pro hospodářské využití lesů, ale jsem toho názoru, že kdo nadělá v lese bordel, měl by ho po sobě uklidit. Jak k tomu přijdeme My, kteří jezdí do lesů hledat klid a odpočinek. Ale to jsem odbočil.

Teď už se drápu k vrcholu a k zdánlivému cíli mé výpravy. Závěrečný technický výjezd má asi 300m s tím že posledních 50m je kolo nutné vzít na záda. Náročná cesta se však odmění v podobě krásného výhledu do okolí. Za pozornost stojí určitě také les „větrníků“ (rozuměj větrných elektráren) těsně za hranicí s našim sousedem, Rakouskem.

Nyní přichází ten opravdový cíl mojí cesty. SJEZD. Relativně prudký svah, zavřené vracečky a kameny, pěšinka mezi kapradím. Sjezd není dlouhý, ale na All Mountainu poměrně technický. Adrenalin stříká ušima a na tváři se objevuje úsměv. Za minutku jste dole zpátky na lesní cestě.

To však není konec, po sto metrech po šotolině dál po značce opět vjíždíte do lesa. Pěšinka, která se vine svahem je jak ze snu, nepříliš technická, má flow a i „na voči“ se dá poměrně pustit. Po dalším cca kilometru se ocitáte na asfaltce. Zase sto metrů přesunu a opět mizíte do lesa!

To co následuje je trail jak v Kanadě. Úzké koryto, balvany, vracečky. Místy bohužel nutnost vzít kolo na záda (asi jen 2 úseky) a to né kvůli nedostatku skillu. V těchto pasážích by se zapotili Chris Akrigg. Po přibližně 500m přijíždíte k vyhlídce „Čertovo kopyto“. Tady se nám nabízí nádherný výhled na Lipno. V podstatě se jedná o velké kamenné pole. Tady by se každý trialista vyblbnul. Já bohužel neoplývám velkými trialovými schopnostmi a tak si dávám jen jetelnější kousek.

Co mne ale uchvátilo, byl sjezd z této vyhlídky. Trialový začátek, který je fakt pro zdatné techniky vystřídá pěšinka s kameny a asi 500m dlouhý sjezd v prudším svahu, kde si lze i poskočit přes různé kameny. Děsím pár turistů, kteří zběsile uskakují z cesty, a po chvíli dorážím přímo k Lipenské hrázi. Pak už si to směřuji na Lipno, unaven, šťasten a s „kapsou“ plnou záběrů z mého dvoudenního natáčení. Vybrané úseky můžete vidět na přiloženém filmečku.

Kája Lutte

Kája v lese...