14.5.
2014

Enduro X Race Sušice 2014

Před týdnem se uskutečnil už druhý ročník enduro závodu v šumavské Sušici - Enduro X Race 2014. Zde jsou závodní dojmy Schwary z FRbikes.

Jeden z favoritů Tom Kutin na RZ1

Jelikož jsme v pátek měli s Davidem pracovní povinosti, vydali jsme se na obhlídku trati už ve sváteční čtvrtek. Na tréning se k nám připojil ještě Dan. V poledne jsme vyráželi ze sušického náměstí. Většina RZ byla už označena, něco jme si domysleli... Žádný velký najíždění stop se nekonalo i tak nám okruh s pár zastávkama tu na buchtu a kofolu, tu na kafe trval víc než šest hodin! No solidní vyjížďka, z tratí jsme byli docela nadšení, spousta úseků byla nových a lepších a RZ3 vedla úplně jinudy.

Když jsme v sobotu dorazili v půl jedenáctý do Sušice, bylo na náměstí už pěkně rušno. Všemu dominoval kamion Scott a velká startovní brána, favoriti závodu ladili už jen poslední detaily a na startovce byla víc než stovka závodníků.

David a Schwara před startem

S úderem dvanácté vyrazil z náměstí na 42km dlouhou trať s jedničkou na řidítkách Jirka Fikejz a po něm každou půl minutu další závodníci. My jsme vyrazili až okolo půl jedné. První výjezd byl nejdelší, s vědomím, že nás čeká pět hodin na trati jsem si šlapal úsporném režimu, ale ne zrovna pomalu, jak se blížil čas startu RZ1 postupně jsem zrychloval. Na start jsem dorazil s tří minutovím předstihem. Pár lidí start nestihlo. Nasadil jsem velkou helmu, brejle a už jsem startoval. První RZ byla zcela nová, skoro celá technický singletrail, na začátku mírně zkopce, pak krátký výjezd na vyhlídku, následovala prutká technika mezi skálama, občas pasti v podobě zapichovacích schodů do zatáček, přejezd balvanu a na konci kus šlapání po jehličí. I Když jsem si to moc nepamatoval, nikde sem se nezapích a cestou jsem předjížděl dva ridery. Kratší, ale pěkný, pořadatelá tam nechali mraky práce! David se na jedničce zkulil ze srázu a než se vyhrabal ztratil hodně času.

Vláček na RZ1

Přesun na RZ2 na Sedlo byl taky docela dlouhej, ale časovej limit už byl vcelku benevolentní. Dvojka byla podobná jako vloni. Po krátkým stoupáčku po kořenech nastávý regulérní DH po velkejch kamenech, sekce Val Di Sole byla zpomalena, ale určitě nebyla lehčí, jen se padalo v menší rychlosti. (David si zde pěkně rozčís loket). Opět jsem předjížděl, ještě před tou největší technikou, už jsme docela sehraný. Následoval rychlejší úsek, za nim to uhlo do prava a pak přišli 500m dlohý muka po rovině v mechu a hrabance, nohy nejely, kolo spíš spomalovalo, než zrychlovalo... Trápení ale nebyl konec, přišla šotolinka, po níž se dupalo dalších 1,5km, chvíli po rovině, pak zkopce pak dokopce. No peklo. Zde se projevila fyzická připravenost, Jirka Fikejz nadělil druhýmu Tomu Kutinovi 20 sekund a mně skoro minutu dvacet...

Schawara a šutry na RZ2

Během krátkýho přejezdu na RZ3 jsem se snažil dát trochu do kupi. Bylo to třeba. Trojka začínala špurtem po rovině, pak se ale změnila v úzkej singl, houpající se nahoru dolu, takový trejly na vyjížďkách milujem, na závodě ale dokážou pěkně zatopit, výjezdy byli naštěstí krátký a proti dvojce to byla procházka růžovou zahradou. Navíc vše končilo parádní sérií několika vraceček za sebou. Zde jsem předjížděl skoro až ke konci RZ.

Z trojky se sjelo do Santosu, velice pěkného parku u řeky, kde na nás čekalo bohaté občerstvení s příjemnou obsluhou. Něco sem dosebe hodil, rychle jsme probrali s ostatníma jaký strasti a radosti nás potkali na trati a vydali jsme se zdolat 400 veškovejch metrů, které nás dělily od vrcholu Svatoboru. Výjezd je to dlouhej a nepříjemnej, času ale na něj bylo dost. Po zkušenostech z loňska jsem si nehrál na hrdinu a prudký pasáže jsem tlačil a šetřil síli na dvě poslední RZ.

RZ4 startovala stejně jako v loni na paloučku, kde jste měli Sušici jak na dlani. Ale trasa byla o hodně lepší, trochu zpomalila, přibylo zatáček, skoků a dropíků. prostě takový pěkný DH okolo dvou minut. Hned po startu přišli starý kanený schody, blbě sem najel druhou zatáčku a trochu sem se tam zasek. Jinak OK.

Ofiko video EnduroXrace 2014

RZ4 byla krátká, leč návrat na svatobor byl sakra dlouhej a strastiplnej. Cítim náběh na křeče, víc než půlku stoupání jdu pěšky. Je to zkrátka jiný než když jedeš tenhle okruh jako vejlet. Během výstupu jsem dojed poslední tyčku a dopil poslední doušek jonťáku. Přede mnou byla už jen RZ5 - regulérní sjezdová trať vedoucí až do Sušice. Nechyběli šutry, kořeny, skoky klopenky, dropy, skalky, korejtka ani dvojáky. Zkrátka velká zábava. Pětka měla novou první půlku a byla ještě lepší než vloni. Po pěti hodinách na kole to byla fantastická tečka, která dala zapomenout na všechna předchozí trápení. Po dojezdu na náměstí na nás navíc čekal závodní gulášek. V kombinaci s pivem bylo vše špatné už na dobro vygumováno. Díky čipové časomíře byli bezprostředně po dojetí posledního ridera hotové výsledky a o něco později se šlo vyhlašovat.

Schwara dropuje na RZ 5

Vítěztví obhájil favorizovaný Jirka Fikejz, kterej má skvělou techniku a svojí fizičkou je ještě o level vejš než jeho soupeři. Druhej byl Přemek Tejchman, přeorientovanej fourcrossák, kterej by Jirkovi nebejt náskoku ze šlapavý šotoliny dost zatápěl. Třetí flek bral bejvalej elitní sjezdař Pavel Čep.

Na komplet výsledky můžete mrknout zde.

Já jsem skončil celkově třináctej, ale vcelku spokojenej, že jsem to celý přežil bez pádu, defektu a větších problémů. Můj Giant Trance 27,5", zvlád zdejší hodně náročný traily výborně. Kolo bylo z kopce i do kopce zas o kousek lepší než loňskej Reign na 150mm a 26" kolech. I když v některých pasážích bych pod sebou měl raději verzi Trance SX 27.5" se 160mm ve předu.

Shrnuto podrženo, byl to výbornej, těžkej závod, organizace klapala na jedničku, rychlostky byly rozmanitý a kvalita trailů šla hodně nahoru. Divácká kulisa byla též solidní. Rozhodně to byl velkej posun kupředu. Na příští rok se ještě chystá změna kritizovanýho šotolinovýho úseku na RZ2, pak to už nebude mít chybu! Velkej dík pořadatelům a těšíme se na další ročníky!

A co mi řekli k závodu další budějcký rideři?

Pepa Prokop:

"Enduro velice vydatný, nemusely by tam bejt tak drsný přejezdy, jinak se tomu nedá nic vytknout. Všechno měli poměrne promáknutý."

Jarda Tomandl:

"Za mě maximální spokojenost. Různorodost RZet, kde nechyběli nádherný technický sjezdy, ale i těžký šlapací úseky. Časy na přejezdy tak akorát, parádní organizace včetně občerstvovačky a podpory od diváků na měřených úsecích. Celkově super akce se kterou počítám jako tradiční každoroční zahájení sezóny!"

David Pohořal:

Stehy na loktu nemám, nechal jsem si to pak jenom vyčistit a zalepit těma "náplasťostehama" a je to o.k. kromě sulcu, kterej se mi udělal z tý naraženiny...