EnduroXrace Sušice 2013 - report

Enduro vlna se šíří světem a nevyhýbá se ani  Čechám.  Minulý víkend se v šumavské Sušici uskutečnil jeden z prvních oficiálních enduro závodů na území ČR - EnduroXrace. My z FRbikes tam samozdřejmě nemohli chybět. Jelikož Kojc ještě léči ruku, nominoval jsem jako náhradníka do teamu Davida, kterej svou účastí na budějckým běžeckým půlmaratonu potvrdil, že na to má fyzičku. Navíc vlastní Giant Reign X, takže na to má i techničku.

Pro neznalé, enduro závod vypadá zpravidla asi takto: na několik desítek kilometrů dlouhém okruhu jsou vyznačené technicky náročné měřené Rychostní Zkoušky (RZ), které by měli být převážně z kopce. Mezy RZtami se jezdec pohybuje po vlastní ose a vlastní silou, co si vyšlape to si taky sjede. Časy RZ se sčítají a výsledný čas určí vítěze. Na přejezdy mezi RZtami je určen časový limit, kdo je pozdě na startu dostává penalizaci. Takže se jezdec nemůže flákat ani do kopce.

Do Sušice jsme se vydali již v Pátek, aby jsme si trať před závodem alespoň jednou projeli. Když jsme dorazili, přímo na náměstí už parkoval mega kamión Scott. Přihlášeni jsme byli už přes internet, dostali jsme startovní balíček s číslem, mapou, nálepkou se startovními časy a pár pozornostmi od sponzorů. Vytáhli jsme tedy mapu a vyrazili po šipkách horekopcom na start první rychlostky.

Na tři rychlostky jsme vyjeli sami po ose, na dvě jsme se z důvodu šetření času a sil nechali za padíčka vyvézt pořadatelskou dodávkou. Na první RZ vedl dlouhý, ale celkem pohodlný výšlap po šotolinách. Po 40min šlapání jsme na startu a jdeme na to. RZ 1 začíná šlapáním po lesňačce, následuje odbočka a výjezd po hezkým singlu k vyhlídce, odsud krátká technika a pak už palba dolu po lesních cestách se zatáčkama, sjezd přechází do roviny a pak dokonce do výjezdu, bere to síly, ale dá se to vyrubat ve stoje, pak zas rovinka končící brutálním stoupákem na nejlehčí převod, šineme se nahoru a říkáme si kde jsme přehlédli cíl. Nepřehlédli, po cca 300m brutálního stoupání je cíl konečně tu. Nadáváme pořadatelům a říkáme si, že taky v závodě chcípnem. Při přesunu na Sedlo, nejvyžší bod okruhu nás čeká delší rovinka a kratší leč prudkej kamenitej výjezd v závěru. Necelá hodinka jízdy. Po startu RZ2 vyjedeme dva kraťoučký brdky po kořenech a kamenech, následuje krásná technická sjezdová pasáž ala Val Di Sole (integrálka zde rozhodně není od věci). Po pěti stech metrech sranda končí a následuje 3km šlapání z mírného kopečka až do cíle.

David na RZ2...

Přesun na RZ3 je krátký a po rovině. RZ3 kombinuje šlapání a palbu z kopce po lesních cestách zakončenou pěknou sérií vraceček na lesní hrabance.

Následující výjezd na Svatobor je dlouhej a náočnej, síly už v horkým počasí pomalu dochází. RZ4 je docela krátká a čistě sjezdová. začíná sérií starejch kamenejch schodů se zatáčkama. Následuje rychlej sjezd, jsme v cíly, ale stratili jsme dost výškových metrů, který je třeba nastoupat zpět na Svatobor. Prudkej výjezd už dost bolí a trvá nějakou půl hodinku. Start RZ5 je stejnej, opět starý schody, pak palba, následuje příjemnej houpavej trail s pár skočkama a super flow proloženej pěkným dropíkem ze skály. Dál už palba střídá zábavný trailíky až do Sušice. Dlouhý, pěkný a furt z kopce. Některý úseky jsou až moc rychlý (60km/h), na to, že to člověk jede skoro na oči.

Tak máme potrénováno, dáváme iontové nápoje, plánujeme strategii na závod, doplňujeme kalorie a posléze svěřujeme svá zmučená těla teamovým lékařům a masérům. Pak už jen hodnotný spánek v kyslíkovém stanu...

Samotný závod startoval v sobotu stylově přímo z sušického náměstí. Na startu se sešla čtyřicítka zapálených enduristů ze všech koutů republiky. Každých 30 sekund projel startovní branou jeden rider a vydal se vstříc nástrahám závodu.

Schwara na startu, ještě plný elánu...

Hned na prvním přejezdu se nás sjela slušná partička a hromadně jsme pokračovali na start RZ1. Výjezd na konci první rychlostky byl pekelnej, to co jsem v tréningu na pohodu jel jsem v závodě tlačil. Taky jsem dostal od prvního na pěti minutách minutu a půl! Kyselý byli ale na konci rychlostky snad všichni. Druhá RZ byla OK, techniku jsem až na jednu nedobrzděnou zatáčku zvládnul a ještě jsem předjel dva jezdce. Toho šlapání tam ale bylo moc. Na RZ3 se nic zvláštního nestalo, driftovací konec jsem si dost užil.

Došlo mi pití, tak jsem se musel ještě na přejezdu stavit na kofolu a pro vodu v hospodě. Výjezd na Svatobor byl dlouhej... dost lidí to i tlačilo. Nahoře nás naštěstí čekala odměna ve formě občerstvovačky, výborný houstičky, studená kola, red bull... RZ 4 byla rychlá krátká, zábavná a dost z kopce, ale návrat na svatobor byl o to bolestivější. Po celodením pocení mi z nedostatku minerálů začínali nabíhat křeče do nohou. Šlapat jsem nemoh ani na lechkej, tak sem tlačil a výstup trval fakt dlouho. Všechny limity na přejezdy byly celkem benevolentní, ale na poslední výjezd byl stanovenej dost vražednej čas, v limitu to dalo jen pár lidí, zbytek byl na startu pozdě. Poslední RZ byla za odměnu. Sice jsem si to moc nepamatoval, někde jsem nedobrzdil, někde jsem jel zas zbytečně opatrně, ale bavil jsem se dobře. Po závěrečném sjezdu a triumfálním příjezdu do cíle na náměstí bylo vše zlé zapomenuto. Měl jsem radost, že jsem to přežil v celku, bez defektu a bez pádu.

RZ5 - Schwara na skalce

Můj Giant Reign 1 fungoval naprosto výborně, překvapilo mě z jakou lehkostí a jistotou zvládnul i hodně náročný sjezdový pasáže. Na šlapavých úsecích a přejezdech mě Reign taky podržel (tam to nedávali nohy a plíce). Závod mi taky zpříjemnili lehoučký karbonový helmy Kali Avatar a Avita, který na hlavě ani na batohu nebyli skoro cítit.

Po dojezdu do cíle na nás čekalo studený pivko a guláš. Pojedli jsme poklábosili s ostatníma riderama a čekali na výsledky. Vyhrál favorizovanej Jirka Fikejz, kterej je nejen skvělej technik, ale má zdřejmě i brutálně našviháno. Druhej Honza Vaner z Liberce jedoucí s klasickou sedlovkou (netušim co bych si bez teleskopu na trati počal). Třetí flek bral Pavel Čep, úspešnej sjezdař, kterej se na enduro letos specializuje.  Mě to nakonec hodilo osmej flek. David skončil nakonec na pěkným devatenáctým místě. Spousta kvalitních jezdců se nevyhla pádům, nebo defektům, který je posunuli ve výsledkovce níže (např. Keli z Dolekop.com, Jakub Pitlík, Gaspi, ten měl defekty hned dva, jinak jezdil supr časy...). Nejvážnější úraz - 25 stehů na lokti si z poslední RZ odvez Milan Smetaník . Kompletní výsledky najdete zde.

 Bedna chlapy

Shrnuto podtrženo: pořadatelé v čele s Alešem Hrabym odvedli na to, že šlo o první ročník výbornou práci. Vše dobře fungovalo počínaje zdravotním zabezpečením, přez mapky a značení, až po občerstvení pro jezce. Start a cíl na Sušickém náměstí dodali závodu nevšední  atmosféru. Kluci pečlivě naslouchali názorům jezdců a už teď přemýšlí jak příští ročník vylepšit, zejména co se trati týče. Okolí Sušice má obrovský potenciál, přejeme pořadatelům, ať jim vydrží elán a věříme, že pro nás za rok přichystají ještě lepší enduro závod.

Kdo Sušici nestihl, tak má letos na Šumavě ještě dvě možnosti, kde si enduro závod zkusit. 4.8. na Zadově a 8.9. na Špičáku. Snad se tam uvidíme.

Text Schwara

Foto David Pohořal a EnduroXrace.

Ofiko video od EnuduroXrace: