Jarní Toskánsko s FRbikes.cz

Na letošní první jarní kilometry, jsme se vydali do Toskánska do města Follonica zhruba 1100km. A jelikož nám sousedi z Rakouska postavili dálnici až pod náš jihočeskej nos, jsme na místě za 11 hodin pohodlný jízdy. Z šesti zájemců o zájezd jsme nakonec jeli jen tři Kojc, Káma a Šopy. A jaký to tam tedy bylo?

Počasí vypadalo po celonoční jízdě slibně a po dvou hodinkách spánku vyjížíme na průzkum terénu. Nakonec si dáváme skoro čtyřicet kilometrů, leč kapky deště nás zahání do místní vyhlášený pizzerie, kde si dáváme do nosu. Neděle vypadá dle předpovědi o dost hůř a na to že v ČR padaj teplotní rekordy v Toskánsku prší a teplota se nevyhoupne přes 12C. Na mapě jsme si proto našli polopřírodní termální lázně a tak se jedem autem smočit. Sirovodík tu čpí na dálku a je tu celkem rušno, koupem se, kupujem od místního dědy pomeranče a jedem si do apatmánu plánovat trasy na další den.

Na vyhlídce na ostrov Elba.

Na pondělí jsme  si se naplánovali Šopym okruh přes stovku i s nějakým tím kopečkem a Káma stovečku s mírnějším profilem. Cestou se potkáváme na espressu a pak si jedem dát k moři jedno studený pivínko. Počasí je celkem slušný kolem 15ti, ale jako vždycky u moře fouká slušnej vítr.

Na úterý si naplánujeme zase něco přes 100km s menším stoupáním, zo to po pěkných cestách. O zatáčky tu není nouze a v 50kmh je to i celkem zábava. V Tatti se potkáváme s Kámou a jak jinak dáváme espresso.

Káma a její LIV Avail, chutnalo jim oběma. 

Na středu máme v plánu letošní Strade Bianche ve zkrácený variantě 84km. Párkrát ale bloudíme a nakonec to kilo zase padne.

Závod, kde jela světová elita se tu jel před 14ti dny, oproti klukům nám ale svítí sluníčko je 17C a protože je to trasa, která vede i dvacet kilometrů po šotolinách, jsme rádi že se nám jen práší. S Kámou se setkáváme v Sieně na náměstí,  na který se nemůžeme přes síť jednosměrek dobýt. Náměstí je krásný, svažující se na jednu stranu doprostřed. Místní tu po desítkách sedí na dlažbě a užívají jarního sluníčka, super atmosféra. Jedeme k autu a cestou do ubytování se opět "svlažíme" v termálních lázních. Cokoli si necháte po té na sobě je cítít i po několikátým vyprání, tak pozor.

S Giant TCR na Strade žádný problém. Bezduše se na šotolinkách hodily.

Čtvrtek hrozí deštěm už od rána. Nakonec prší až po obědě a tak se Šopym dáváme takovou ranní kratší vyjížďku, spíš kolem moře, bez větších stoupání, moc se nezdržujeme. Na pátek si plánujeme zas nějaký ty kopečky a trasu si skládáme ze segmentů, který už jsme aspoň z části projížděli. Výjezdy i sjezdy jsou parádní, zatáčky, jedna za druhou, skvělý. Nakonec si ještě jako třešničku dáváme kratší, ale místy až 20% stoupání do vesničky, kde si za odměnu kupujume naše poslední toskánský espresso.

Pak už jen valíme posedět na prosluněnou pláž s panem Peronim, večer balit, a ráno vyrazit. Doma je krásných -5C, těšíme se. Cesta opět bez chyb a večer už jsme doma. Sněží...

Mílovo vítězný plážový gesto.

Vejletnící.