Javornický pazdřivec V.

Ani letos jsme nevynechali Javornického Pazdřivce, letos se jel už pátý ročník a troufáme si tvrdit, že to byl ten nejlepší. Zhruba 35 kilometrový okruh  s převýšením kolem 1200m pořadatelé vedli po známých i nově značených trailech mezi Javorníkem na Šumavě a kopcem Sedlo. Trať byla opět technicky náročnější bez možnosti výběru kratší a delší varianty, jako jsme byli zvyklí v minulých letech. Což je vzhledem k náročnosti značení a zebezpečení celé akce jistě krok správným směrem.

Sami organizátoři mluví o Pazřivci jako o "nezávodním mtb  heppeningu", ale co naplat, jednou máš na kole číslo, někdo zvolá tři, dva, jedna START a pak se těžko jede nezávodně :)

Start, na kterém se sešlo přes 130 bikerů, nás čekal v 11h na hřišti v Javorníku odkud všichni vyrážíme. První kopec se jede ve slušným tempu, na čele tvrdí muziku klucí na lehkej XC strojích. Najiždíme na první sjezd, kde mám po pár stech metrech defekt. Mlíko stříká, v plášti je slušná díra od ostrýho šutru, kterých je tu opravdu hodně. Zastavuju a za všeobecnýho hlaholu kolem projíždějících se dávám do výměny a pumpování duše. Deset minut a mám hotovo,  vyrážím z posledních pozic na stíhačku, kterou si náležitě užívám. Vidět závod takhle od zadu je docela zajímavý. Předjíždím běhěm hodiny desítky bikerů.  Nutno říct, že i když máme všichni čísla, né všichni jedou stejnej závod, někdo tlačí kopce, někdo z kopce a někdo si cestou zavdá i pár pivíček, obídek, holt heppening.

Video od Boba

Javornický pazdřivec 2018 from Javornické okruhy on Vimeo.

Pátý ročník Javornického pazdřivce je odstartován a do čela se derou nekomromisně ženy Terka Huříková a Káťa Smrčková, která na konec dojíždí mezi ženami na prvním místě.

Největší boj svádím s Káťou Smrčkovou v úseku před bunkrem. Zatáčky v lesní hrabance, visím jí doslova za zadkem až se mi jí podaří předjet (když mě  pustí). Nasazuju vostrý závodní tempo s Káčou za zadkem tentokrát já. Příchází kamennej val, kde ztrácím lajnu značenou klackama na zemi. Jedu nesmyslnou stopu přes hranu valu, už nahoře vidím, že tohle nebylo dobrý rozhodnutí a jdu přes klandry, jak malej jarda. Samozřejmě mě zase předjela :). Na Sedle jsem už kolem desátýho fleku, banán, voda a jedu dál parádním trailem dolu. Následuje přejezd, dusivá loučka a opravdu nepříjemný stoupání kolem Ždánova po odkloněný cestě v prachu.  Poslední sjezd z Královského kamene je už  skoro před cílem a ač dost technicky náročnej je za odměnu. Do cíle nakonec dorážím na parádním sedmým místě. O dvě  místa přede mnou je kolega Schwara a Javornickýho pazdřivce vyhrál Míla "Šopy" Svoboda na stále parádním Giantu Trance.

Kojc na Sedle.

Schwara tamtéž a s úsměvem.

Míla Šopy Svoboda byl na  konec nejrychlejší s rozdílem tří minut před druhým Martinem Ehrenbergerem.

Letošní ročník se opět o něco posunul víc k enduru než klasickýmu XC závodu. Pěkný nový úseky, byly hodně zajímavý a bylo vidět, že si tu klucí opravdu mákli. Obzvlášť přejezd bunkru musel být pracnej, škoda, že si to člověk nemůže při závodě víc prohlídnout, aspoň máme zas námět na výlet. 

Za trať, zázemí a atmosféru děkujeme pořadatelům, všem sponzorům za věcný ceny a za fotky Jardovi Tomandlů, Petru Ice Štukovi a Petrovy Loženskému, díky.

FRbikes stánek  a vysvětlení proč je Giant Trance nejen na Pazdřivce to nejlepší.:)