HC XC ala Kojc!

 

HC XC ala kojc! Bylo nebylo, jednou v pátek mi na mobilu přistála zpráva od Kojce s pozváním na rodinnou návštěvu: nechcete prijed? Vecer vino, rano xc! Inu nešlo odolat.

O večeru se rozepisovat nebudu, nic extra se nestalo a tentokráte se dokonce sobotní ráno u Kojců obešlo i bez tradičních zažívacích problémů.

Nic nebránilo tomu vyrazit. Naplánovanej byl lehčí okruh po červenej turistickém. Ještě se zmíním o technickém vybavení členů výpravy. Já hrozný MTB harakyry, ocelový, pevná vydle, rok výroby tak 92 he. Verča leadra poladěnýho na endurko, hezkej stroj, Jana slušnej cross na deorku a z vidlí. A co kojc? Ten vytách svý norco six, 2,6 gumy, s dvojtácem a teleskopem sedlovkou :). Začínal sem mít strach proč kojc zvolil tenhle set up. No slušný xc kombo. Vejlet probíhal dobře, ze začátku hroznej krpál kterej nás docela potrápí, pak zasloužená vyhlídka z pamětní knihou, no paráda. Následuje lehký DH, pevná vidle mě pěkně vyplácí, kojc letí jak šíp, holky se celkem drží, valíme to ještě tak 10km po docela zábavnejch pěšinkách a cestičkáchnahoru dolu, je to dobrý…

Pak ještě kus po asfaltu a sme doma, domlouváme že zajedem ještě do sousední výsky na pivko a na oběd. Je to tak 15-20 min po cyklostezce, kojc ale navrhuje variantu po parádních turistickejch pěšinách, varuje ale ,že to nebude zadarmo. Holkám se do toho moc nechce, tak se rozdělujem. Čuju nějakou čertovinu, tak s Verčou něnim mojí šunku za enduro leadera. Vyrážíme. Po chvíli kojc: jedem po cestě nebo to vemem k potoku strání? Že se ptáš, říkám. Tak to kojc strhává do zvoranýho pole a po 50m je tu ta „stráň“. Normální kolmák až k potoku vyšperkovanej maliním a volnejma klackama. Nu hezky to začíná, vysunuju nohu, celej nad zadnim kolem a kupodivu nejdu přes klandry. Přejedeme potok po mostíku a dostáváme se na turistickou avšak krutě zarostlou pěšinu, ostružiny se střidaj s kopřivama (samo že máme šortky) a klackama. Když se konečně dostanem z tohohle hnusu střiháme to skratkou asi 200m přes čerstvě zvláčený pole, celkem dřina. Následuje další pěšina jak z pohádky o šípkové Růžence. Je to čím dál horší a nakonec musíme zase zvolit pole a pak ještě horší stráň než byla ta první a pár desítek metrů korytem potoka. Narážíme na nějakou kančí stezku! Sláva! Mýrnej výšlap na horu a sme u doudlebskejch dirtů, tj. 10min od kojcovo baráku, my 40min. Jedem kousek po asfaltce a pak parádním DH k potoku. Na kořenech slušně krmim Verči santůrku. Poslední porutkej výšlap, následuje poslední kančí stezka a pak už jen po asfaltce. Totálně orvaný a zdrchaný přijíždíme do hospy. Holky tu sedí už asi půl hodiny.

Inu cyklistika má mnoho podob. Když si vemu jak se na nás dívaj některý xcčkaři jak na blbce, že jezdíme jak blázni jenom z kopce, vzal bych ho na takovouhle vyjížďku, aby poznal co je pravá idiocie. By se divil :). No byl to hell. Kojci chci s tebou ještě na běžky, to musí bejt ještě horší. Prosím, veď mně!

 

 

 

../www/download/vyloha/kojcvyloha.cdr